Čachnov
Poté co jsem na setkání FREMO v německém městě Stöllnitz uviděl velkou stanici ovládanou zařízením MGP švédské firmy Möleham Gardproduktion, rozhodl jsem se toto zařízení prakticky vyzkoušet a postavit tak již svou třetí modulovou stanici. Zároveň jsem se rozhodl vyzkoušet zda je možné s tímto zařízením vytvořit fungující ovládání typu reléovky.
Díky námětům z diskuze model.biz jsem nakonec vybral z nabídnutých předloh stanici Čachnov (zde). Díky za tipy! Vyhovovala mi svým kolejovým schématem, i když jsem věděl, že v reálu nikdy nebyla reléovkou řízena, nicméně svým rozsahem by takové ovládání bylo možné. Rozhodl jsem se také vyzkoušet české přestavníky MP1 místo „želv“, které jsem do té doby používal na modulech a na domácím kolejišti. Vyzkoušel jsem také, že je možné na jednom výhybkovém dekodéru současně při stejném nastavení používat „želvu“ i MP1. Není bez zajímavosti, že výrobce s možností použití MP1 již počítá a v návodu je popsán způsob jeho připojení.
Nejprve jsem postavil jednoduchý panel, na němž byla tlačítka pro přímé ovládání jednotlivých výhybek a tlačítka pro jednoduché stavění cest. Velmi se mi líbil princip automatického stavění návěstidel. Díky ochotě výrobce bylo dokonce možné realizovat českou rychlostní návěstní soustavu. Použil jsem „start set“, obsahující panelový dekodér, výhybkový dekodér, návěstní dekodér, LocoNet terminátor sloužící také k napájení a modul BlueTooth pro komunikaci s tabletem.
Protože zařízení fungovalo dobře a spolehlivě, pustil jsem se do stavby definitivního panelu, tentokrát již s plným osazením tlačítek. Byl jsem zvědav, zda zařízení umožní reléovku plnohodnotně imitovat. Aby to bylo možné, a byl k dispozici potřebný počet tlačítek, použil jsem dva panelové dekodéry a měl jsem tak k dispozici vstupy pro 32 tlačítek, a také možnost připojit až 128 indikačních LED (samozřejmě jsem tak velký počet nepoužil, nicméně nemusel jsem se nijak omezovat). Velkou výhodou zařízení MGP je možnost použití více modulů a tím rozšíření počtu ovládacích tlačítek, výhybek i návěstidel, jakož i volba různého způsobu ovládání. To je výhodou proti Zhlavíku, kde je pouze určitý konečný počet výhybek i tlačítek a jediný způsob ovládání, nijak nepřipomínající funkci reálného zařízení. Navíc je zde velká výhoda že mezí ovládacím panelem a ostatními komponentami vede jediný kabel LocoNetu.
Pro detekci obsazení jsem použil dekodéry Digikeijs DR4088LN-CZ. Důvodem byla relativně vysoká cena dekodérů MGP. U MGP se totiž počítá s využitím šestnácti vstupů pro zpětné hlášení na návěstním dekodéru a detekčních obvodů na samostatné destičce. Výhodou těchto detekčních obvodů je transformátorový princip, u nějž na rozdíl od běžně používaného principu s diodovým můstkem nedochází k poklesu napětí v detekovaném úseku a je zde plné galvanické oddělení. Spolupráce s dekodéry Digikeijs se ale projevila jako naprosto bezproblémová.
Realizace potvrdila schopnost zařízení plně reprodukovat reléovku, stanice prošla nasazením na modulovém setkání v Roudnici nad Labem a během třídenního provozu došlo k jedinému případu, kdy jeden z přestavníků nedojel do koncové polohy a bylo nutné mu rukou pomoci koncovou polohu dosáhnout. Důvodů mohlo být několik – z úsporných důvodů byly na jednom výstupu výhybkového dekodéru spojeny dva přestavníky kolejové spojky, mohlo jít o vliv ne zcela přesného usazení jednoho z přestavníků nebo i závadu přestavníku. Ale šlo o jediný případ za tři dny ostrého provozu, rozhodně to tedy nelze klást za vinu dekodéru MGP.
Na setkání jsme vyzkoušeli možnost využití vlastností zařízení, kdy byla stanice ovládána plně dálkově. Navíc jsme vyzkoušeli i možnost ovládání z více míst, při němž jsme využili původní testovací panel umístěný přímo u modulu stanice. To umožňovalo manipulaci strojvůdcem, což by při nutnosti ovládání z hlavního panelu bylo prakticky nerealizovatelné. Předností je, že se indikace postavení výhybek zobrazuje současně na obou panelech, výhodou je rovněž možnost zamykání podružného panelu, a to jak lokálně mechanickým zámkem, tak dálkově z hlavního panelu.