Honzovo segmentové kolejiště
Jak to začalo
Po poměrně dlouhé době, po níž mašinky odpočívaly ve skříni, jsem se před několika lety opět pustil do stavby domácíhIo kolejiště. Rozhodl jsem se nestavět kolejiště ve stylu v jakém je většina domácích kolejišť. Takováto kolejiště jsou charakteristická obvykle jedním hlavním nádražím v přední části, z nějž na obě strany zpravidla ústí jednokolejná trať vedoucí do tunelu a následně do skrytého nádraží. Z něj pak trať někde vyjede, projede většinou souběžně s nádražím o úroveň výš , aby pak opět zmizela v tunelu a vynořila se na opačné straně hlavního nádraží.
Digitalizace
Po krátkých testech na zkušebním analogovém kolejišti jsem se rozhodl pro digitalizaci a snažil jsem se najít nejlepší možný systém. Jak výběr pokračoval a k jakému výsledku jsem dospěl najdete v záložce Technika/Digitál.
Vlastní stavba
Kolejiště nevychází z žádné reálné předlohy a prioritou je provoz s dlouhými viditelnými úseky dvojkolejné tratě. Líbí se mi totiž pohled na vlaky jedoucí krajinou po volné trati, míjející se na dvojkolejce. Krajina je proto (na rozdíl od obvyklé modelářské praxe) ve značné míře přizpůsobena vedení tratí.
Pro kolejiště jsem využil prostor v nábytkové stěně a nejprve jsem vytvořil panel o rozměrech 220 x 60 cm s nádražím s pěti kolejemi se zhlavími, ústícími na obou stranách do dvojkolejky. Z jednoho zhlaví vede dvojkolejka do tunelu, v němž se obloukem větším než 180 stupňů otáčí do protisměru. Po výjezdu z tunelu trať klesá o 7 cm. Tunel má dostatečně velkou část odnímatelnou, aby byl umožněn přístup pro čištění kolejí a pro uvolnění vykolejených nebo uvízlých vozidel (to sice není časté, nicméně už mnohokrát se mi to hodilo). Z téhož zhlaví vede do sousedního tunelového portálu jednokolejná lokálka. Ta po výjezdu z tunelu projede esíčkem, po mostě nadjede hlavní trať a po dalším otočení o 180 stupňů končí ve dvojkolejném nádraží. Kusé koleje v něm končí budovou moderního depa.
Protože jsem předpokládal budoucí rozšíření, byl na druhé straně panelu připojen segment, v němž byl „tobogán“ propojující výjezd z druhého zhlaví s tratí, která projela z opačného zhlaví tunelem. Celá trať na tomto segmentu byla skrytá. Zkušenosti z jeho provozu byly důvodem, proč jsem do budoucna zavrhl jakákoli skrytá nádraží nebo jakékoli tratě vedené mimo viditelnou část – občas zde docházelo k vykolejení a byly také problémy s čištěním kolejí. A nebyly-li koleje perfektně vyčištěny, docházelo zde k uvíznutí vlaků. Ovšem přístup k čištění je v tomto případě velmi omezený a čištění je obtížné.
Zde je kolejové schema zpracované v softwaru SCARM:
V zobrazení 3D:
Poté co se dcera, obývající tuto místnost, rozhodla dlouhodobě odstěhovat, mohl jsem s kolejištěm pokračovat do další části místnosti. Nyní je tedy kolejiště tvořeno čtyřmi segmenty. Prvním segmentem je výše popsaný panel, ten jsem ale přemístil na jiné místo. V nábytkové stěně je nyní segment s dalším velkým nádražím, rozdělený pro snadnou manipulovatelnost do dvou dílů, 164 x 60 cm a 134 x 60 cm. Dominantou tohoto segmentu je diagonálně umístěné nádraží se šesti dopravními kolejemi, na obou koncích jsou zhlaví, ústící do dvojkolejné trati. Součástí zhlaví jsou kolejové spojky, umožňující příjezd z kterékoli traťové koleje na kteroukoli staniční kolej . Délka třech staničních kolejí je 165 cm, další kolej má délku 130 cm, poslední dvě mají délku 80 cm. Do nádraží se tak bez problému vejde i desetivozové TGV, samozřejmě se sem vejde i RailJet v sedmivozové sestavě odpovídající reálu. Ze západního zhlaví vede oblouková trať zcela skrytá v tunelu (ten je celý odnímatelný). To zajišťuje, aby nebylo vidět „lámání“ vlaků, které by při daném poloměru oblouku působilo nepřirozeně a rušivě. Podél severní stěny místnosti vede trať se 4 % stoupáním.
Zde je kolejové schema zpracované v softwaru SCARM:
V zobrazení 3D:
Z východního zhlaví vychází trať na polici, spojující oba popsané segmenty. Po polici široké 22 cm jsou vedeny dvě dvojkolejné tratě, nejprve v délce 96 cm po severní stěně a poté 205 cm po východní stěně místnosti. V rohu je oblouk, jenž je opět celý skryt v tunelu, ani zde tedy není patrné „lámání“ vlaků. Také tento tunel je celý odnímatelný.
Při sečtení délky západního oblouku, přímé tratě po severní stěně a přímé tratě po polici na východní stěně vychází celková délka volné trati mezi nádražími slušných 7 metrů. Trať je proto dělena do třech úseků autobloku. Kolejiště tvoří okruh, lze jej ale provozovat i v koncovém provozu mezi oběma nádražími.
Na severním segmentu je také silnice, na níž jezdí autobus Faller CarSystemu.
Několik detailů z kolejiště
Ovládání
Kolejiště je ovládáno softwarem TrainController (verse 8 Gold). To umožňuje jak čistě manuální provoz, při němž „výpravčí“ staví dopravní cesty, „strojvedoucí“ řídící jednotlivé vlaky se musí řídit návěstidly, tak plně automatický provoz, při němž jednotlivé vlaky řídí počítač. Provoz tak může být velmi bohatý i v případě, že kolejiště obsluhuje jediný člověk. Jestliže však přijdou vnukové, chce mít každý svůj ovladač a řídit svůj vlak. V tomto případě se k řízení vlaků většinou používají ovladače FRED, známé z provozu na setkáních modelářských klubů. TrainController umožňuje i kombinaci obou způsobů, část vlaků může jezdit automaticky, část může být ovládána manuálně. Lze volit z dvou variant, buď tak, že se „strojvedoucí“ musí, aby nedošlo ke střetu, řídit návěstidly, nebo tak, že systém automaticky zastaví vlak i v případě, kdy by „strojvedoucí“ zastavit zapomněl nebo nemínil.
Na obrazovce počítače je následující zobrazení:
Volba cest je velmi jednoduchá, při odjezdu ze stanice stačí kliknout na bílý bod na konci staniční koleje a potom na bílý bod na traťové koleji. Tím se přestaví všechny příslušné výhybky a nastaví se odjezdové návěstidlo na "volno". Cesta se zvýrazní zeleně (na obrázku je to zobrazeno ve stanici Ondřejov na výjezdu z 1. koleje. Při vjezdu z trati se klikne na bílý bod na traťové koleji a potom na bílý bod na staniční koleji. Cesta se zvýrazní hnědě a vjezdové návěstidlo se nastaví na "volno" (tato situace je na obrázku na 2. koleji ve stanici Ondřejov). Jestliže je staniční kolej obsazená, software nedovolí cestu nastavit (obsazená kolej je zvýrazněna červeně, zde na obrázku je to 7. kolej ve stanici Filipov). Pak je možné použít volbu posunu, což se uskuteční kliknutím na žlutý bod na traťové koleji a potom na bílý bod na obsazené staniční koleji.
Pro zvýšení kapacity kolejiště Honza začíná významné rozšíření kolejiště. Stávající pravá část kolejiště se přesune k protější stěně otočená o 180 stupňů. Na jeho původním místě vznikne zcela nový segment se dvěmi úrovněmi. Na horní úrovni bude nádraží v oblouku obohacené koncovými kolejemi pro motorové soupravy a na opačné straně bude kontejnerový terminál. Druhá trať povede skrytě. Bude tam technologická kolej s čističkou koleček Lux.
